Včelí pyl – co o něm víme a jak ho používat
Jak pyl vzniká a jak se sbírá
Rostlinný pyl tvoří součást samčích pohlavních orgánů rostlin. Včely ho sbírají při letu od květu ke květu – zachytí se na jejich tělních chloupky a postupně si ho formují do charakteristických kuliček (rousků) na zadních nohách. K tomu jim slouží trocha nektaru a enzymaticky bohaté sliny. Takto sebraný pyl se stává nepostradatelnou potravinou celého včelstva – zajišťuje bílkoviny jak pro dospělce, tak pro larvy.
Aby mohli včelaři pyl sklízet pro vlastní potřebu, instalují na vletový otvor úlu kovovou mřížku s otvory. Při průchodu se pylové rousky z nohou včel zachytí. Tato pomůcka ovšem nesmí být v úlu natrvalo – dlouhodobé omezení příjmu pylu by mohlo způsobit nedostatek bílkovin ve výživě celé kolonie.
Složení a nutriční profil
Pyl patří k nutričně nejrozmanitějším přírodním produktům – vědci v něm identifikovali přes 200 různých složek. Jejich konkrétní poměr se liší podle toho, z jakých rostlin pyl pochází. Základní přehled průměrného složení:
Složka Obsah (%)Bílkoviny 22,7
– z toho esenciální aminokyseliny 10,4
Sacharidy 30,8
Tuky 5,1
Polyfenoly 1,6
Karotenoidy > 1
Vitaminy 0,6
Z vitaminů jsou zastoupeny zejména vitaminy skupiny B (B1, B2, B6), vitamin C, vitamin E, prekurzory vitaminu A i vitamin D, dále biotin, kyselina listová, pantothenová, nikotinová a inositolová. Z minerálů pak především draslík, fosfor, vápník, hořčík, sodík a stopové prvky jako zinek, měď, mangan, železo či selen.
Velikost doporučené denní dávky samozřejmě neumožňuje řadit pyl mezi hlavní zdroje těchto látek. Při pravidelné konzumaci ho ale lze považovat za hodnotný doplněk pestré stravy.
Rouskový pyl a perga – v čem se liší
Výše popsané hodnoty se vztahují k rouskovému pylu – čerstvému, nezpracovanému. Pokud ho včely uloží do plástve a překryjí tenkou medovou vrstvou, vznikne fermentovaný produkt zvaný perga neboli včelí chléb.
Perga má nižší pH, obsahuje bakterie mléčného kvašení a mírně odlišný profil aminokyselin. Vyznačuje se nižším zastoupením tryptofanu a valinu, ale vyšším podílem methioninu. Díky fermentaci jsou také některé složky – zejména bílkoviny, glukóza a fruktóza – lépe stravitelné. Celkově se ale obě formy z nutričního hlediska výrazněji neliší.
Co říkají studie o účincích pylu
Antioxidační působení Pyl obsahuje flavonoidy, karotenoidy, kvercetin, kaempferol a glutathion – látky s prokázaným antioxidačním potenciálem. Výzkumy naznačují, že mohou pomáhat bránit nadměrnému oxidačnímu poškození buněk i mírnit chronické záněty. Konkrétní míra účinku závisí na botanickém původu pylu.
Srdce a cévy Antioxidační složky pylu by mohly nepřímo prospívat zdraví cévní soustavy – mimo jiné tím, že omezují oxidaci krevních lipidů. Jde ale vždy jen o jeden z mnoha faktorů; zdraví kardiovaskulárního systému závisí v první řadě na pohybu, váze a celkové kvalitě stravy.
Protizánětlivé vlastnosti Pokusy na hlodavcích ukázaly, že pyl dokáže snižovat intenzitu zánětlivé odpovědi srovnatelně s některými běžnými nesteroidními protizánětlivými léky (fenylbutazon, indometacin, naproxen). Mechanismem je pravděpodobně omezení tvorby prozánětlivých látek, jako je kyselina arachidonová nebo TNF. Tyto závěry ale zatím čekají na ověření v humanních studiích.
Antimikrobiální potenciál Kvercetin a kaempferol – flavonoidy obsažené v pylu – jsou v laboratorních podmínkách (in vitro) aktivní proti různým mikroorganismům a plísním. Zda tento efekt funguje i v lidském těle, zatím není prokázáno.
Jak pyl správně užívat
Po spolknutí pylová zrna ve střevě bobtnají, čímž se stávají přístupnějšími pro trávicí enzymy a obsažené látky se lépe vstřebávají.
Doporučená dávka pro dospělého: 3–5 čajových lžiček denně (přibližně 7 g na lžičku).
Zvýšená opatrnost je na místě v těchto situacích:
- Děti do 3 let – pyl pro ně není vhodný
- Starší děti – konzultujte s pediatrem; obvyklá dávka je 1–2 čajové lžičky denně
- Těhotné a kojící ženy – před užíváním poraďte s lékařem
- Alergici na pyl – pyl je kontraindikován
- Osoby užívající pravidelnou medikaci – pozor na možné interakce
Shrnutí
Včelí pyl je výjimečně komplexní přírodní produkt s více než 200 identifikovanými složkami. Vědecký zájem se soustředí zejména na jeho antioxidační, protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti. Většina dostupných dat je ale zatím omezena na laboratorní pokusy nebo zvířecí modely – pro definitivní závěry o účincích na lidský organismus jsou potřeba rozsáhlejší klinické studie. Jako pravidelný doplněk vyvážené stravy nicméně může být hodnotnou volbou.
